Po dvouleté odstávce urychlovače LHC v CERN se experimenty ALICE a ATLAS připravují opět nabírat data. Oba detektory využily čas odstávky, aby provedly důležité inovace svých detektorů a softwaru, které jim umožní v následujících letech plnit jejich fyzikální program. V experimentu ATLAS byly symetricky umístěny ve vzdálenosti 200 m od interakčního bodu nové detektory dopředných protonů, na jejichž vývoji, konstrukci a instalaci se podíleli velkou měrou pracovníci ze Společné laboratoře optiky z Univerzity Palackého v Olomouci. Experiment ALICE pak instaloval hned několik zcela nových detektorů, jako např. vnitřní dráhový detektor, dopředný dráhový detektor mionů a dopředný trigerový detektor, u kterých byli do vývoje a testování zapojeni vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.

Očekává se, že energie srážek protonů v LHC bude v roce 2022 navýšena z 13 TeV na 13,6 TeV, což zvyšuje pravděpodobnost pozorování vzácných procesů či možných těžkých exotických částic za hranicemi současného standardního modelu mikrosvěta. V rámci uvádění urychlovače LHC do provozu proběhly v září a říjnu 2022 testy vyvádění svazku, kdy se detektory dočkaly prvních spršek částic, tzv. "beam splashes", a zejména pak i stabilních pilotních svazků protonů a iontů olova. Tyto testy byly experimenty využity k provední důležité generální zkoušky detekčních systémů a prověrky softwaru pro rekonstrukci případů před ostrým startem v roce 2023.